Obsah
VELIKONOCE
LITURGIE ZELENÉHO ČTVRTKU:
Židovský národ slavil každoročně Velikonoce na základě ustanovení, které dal Hospodin Mojžíšovi. Aby nezapomněl na největší událost svých dějin – na den, kdy jej Hospodin mocnou rukou a napřaženým ramenem vyvedl z Egyptského otroctví. Tuto první velikou noc (Velikonoce) s prvním slavením paschy – velikonoční večeře - popisuje
Evangelium (obr. č. 2) svatého Jana: Jan 13, 1-15 neobsahuje přímo vyprávění o ustanovení eucharistie, ale zato je tam popsáno mytí nohou učedníkům. Pod podobou symbolického úkonu se vyjadřuje totéž, co pod podobou chleba a vína: Ježíšova vydanost učedníkům až do krajnosti. Mytí nohou a večeře Páně předjímají a znázorňují to, co se stalo na kříži: sloužící lásku, která se vydává až na smrt.
Mytí nohou. Po homilii jsou dopředu pozváni vybraní muži z farnosti – jako zástupci celého společenství. Posadí se na připravená sedadla. Kněz přistoupí ke každému z nich, lije jim na nohy vodu a utírá jim je. Tím vyjadřuje totéž, co Ježíš při poslední večeři – že jeho služba Božímu lidu je motivována Ježíšovou láskou a pokorou, připraveností sloužit až do krajnosti.
Následuje bohoslužba oběti, která má pro tento den vlastí texty – upomínající nás na Ježíšovu poslední večeři s apoštoly.
Přenesení eucharistie (obr. č. 3) – po modlitbě po přijímání kněz přenese eucharistii na připravené místo v kostele a potom se obnaží všechny oltáře (obr. č. 4) a odnesou se nebo zahalí všechny kříže v kostele. To vše na znamení Ježíšovy opuštěnosti.
Modlitba v Getsemanech (obr. č. 5) – večer se mohou věřící sejít na místě v kostele k tomu upraveném ke společné modlitbě, při níž rozjímají o Ježíšově zápase, úzkosti a opuštěnosti v Getsemanské zahradě a bdí s ním na základě jeho prosby adresované apoštolům: Bděte a modlete se.
LITURGIE VELKÉHO PÁTKU:
Tento den je jediný den v roce, kdy se nikde na světě neslaví mše svatá, pouze bohoslužba slova, která má tyto části: bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání.
Obřad je velmi strohý. Začíná tím, že kněz s ministranty přijde v tichu do presbytáře a padne na tvář v prostraci, která je výrazem veliké pokory a úcty Pánu za Jeho utrpení na kříži.
Velké přímluvy
Obřad uctívání kříže (obr. č. 6) – jsou dva způsoby – s křížem zahaleným, který je knězem postupně odhalován a nebo s křížem nezahaleným, který je přinášen kostelem dopředu s trojím pokleknutím. Vždy na výzvu kněze: „Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa“. lid odpovídá: „Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste“.
Poté lid postupně přistupuje ke kříži a uctí jej pokleknutím, políbením apod.
Svaté přijímání
BÍLÁ SOBOTA:
Na Bílou sobotu bdí věřící na modlitbách u Kristova hrobu – v kostelech bývá na jednom místě znázorněn Ježíšův hrob - a rozjímají o jeho umučení a smrti. Obětní stůl i oltář je obnažen a neslaví se mše svatá. Je to příležitost prožít v modlitbě něco z toho, co asi prožívali apoštolové, když Ježíš zemřel a oni nevěděli, že třetí den vstane z mrtvých.
Následuje vigilie slavnosti Zmrtvýchvstání Páně ve večerních (viz příloha č. 2).
Neděle – Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně
Je to jedna z nejvýznamnějších slavností v roce. Slavnost plná radosti ze zmrtvýchvstání našeho Pána, z Jeho vítězství nad smrtí, kterým získal každému z nás věčný život.
Na tuto slavnost je zvykem přinést si do kostela upečený pokrm (většinou beránka) k posvěcení.
Při Gloria se opět po třech dnech rozezní varhany a zvony a jako antifona k Žalmu zazní radostné Aleluja, které se nezpívalo po celou dobu postní.
- čtení: Sk 10, 34a. 37-43
- čtení: Kol 3, 1-4 nebo 1 Kor 5, 6b-8
POŽEHNÁNÍ VELIKONOČNÍCH POKRMŮ
Protože se nebudou velikonoční pokrmy žehnat v kostele, může si je každý sám požehnat.
Žehnací modlitbu pronáší zpravidla otec rodiny, úryvek z Písma může číst někdo jiný.
Žehnací modlitbu neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou.
Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů:
Vyslechněme si úryvek z Lukášova evangelia: A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí! (Lk 11,9–13)
Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:
Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, ty všechno naplňuješ svým požehnáním;
shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna
děkujeme za tvé dary, které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,
a uč nás přijímat je z tvých rukou tak, aby všechno směrovalo k tvé oslavě.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
POŽEHNÁNÍ VELIKONOČNÍCH POKRMŮ
Protože se nebudou velikonoční pokrmy žehnat v kostele, může si je každý sám požehnat.
Žehnací modlitbu pronáší zpravidla otec rodiny, úryvek z Písma může číst někdo jiný.
Žehnací modlitbu neprovází ani znamení kříže, ani kropení svěcenou vodou.
Úryvek z Písma pro žehnání pokrmů:
Vyslechněme si úryvek z Lukášova evangelia: A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí! (Lk 11,9–13)
Žehnací modlitba pro požehnání pokrmů:
Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, ty všechno naplňuješ svým požehnáním;
shlédni na nás, když dnes o slavnosti zmrtvýchvstání tvého Syna
děkujeme za tvé dary, které mají sloužit k uchování našeho pozemského života,
a uč nás přijímat je z tvých rukou tak, aby všechno směrovalo k tvé oslavě.
Skrze Krista, našeho Pána. Amen.